Z histórie – Pripojenie obcí Jarovce, Rusovce a Čuňovo k Československu

1. Zpráva výborov zahraničného, právneho a rozpočtového o vládnom návrhu ústavného zákona (tlač 696) o mierovej smluve medzi Mocnosťami spojenými a sdruženými a Maďarskem (tlač 832).

Zpravodajem za výbor zahraniční je za p. posl. dr Hodžu p. posl. dr Špánik, jemuž uděluji slovo.

Zpravodajca posl. dr Špánik: Pán predseda, slávna snemovňa!

Zahraničný výbor prerokoval predložený vládny návrh ústavného zákona o mierovej smluve medzi Mocnosťami spojenými a sdruženými a Maďarskom a bez zmien ho jednomyseľne schválil a doporučuje ho ústavodarnému Národnému shromaždeniu k schváleniu. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor právní je p. posl. Doležel. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Doležel: Pane předsedo, slavná sněmovno, paní a pánové!

Dne 10. února 1947 byly v Paříži podepsány mírové smlouvy s bývalými satelity Osy, mezi nimi i mírová smlouva s Maďarskem, na níž Československá republika byla nejvíce a přímo interesována. Jak známo, uplatnila republika Československá mírové požadavky k mírové smlouvě s Maďarskem již v memorandu, předloženém Radě zahraničních ministrů v květnu r. 1946 a později znovu ve formě připomínek k návrhu mírové smlouvy na pařížské konferenci. Československo domáhalo se svou delegací splnění pěti hlavních věcí: 1. Vyslovení naprosté anulity vídeňské arbitráže, 2. úpravy hranic u Bratislavy, 3. zákazu revisionistické propagandy, 4. uznání národního státu Čechů a Slováků odsunem maďarského obyvatelstva z Československa a 5. společně s Jugoslavií vydání předmětů kulturního majetku, který v době od r. 1848 až do r. 1919 v důsledku maďarské nadvlády přešel do držení maďarského státu nebo do držení maďarských veřejných institucí.

Těmto požadavkům Československa bylo vyhověno až na návrh na odsun 200.000 Maďarů z Československa. I když delegace, které se postavily proti tomuto návrhu, uznaly naše právo na národní stát a zástupcové všech velmocí jasně vyslovili zásadu, že po zkušenostech z druhé světové války nelze už otázku národnostních skupin řešit přiznáním menšinových práv, přece jen jsme se musili spokojiti s tím, že mírovou smlouvou bylo Maďarsku toliko uloženo, aby zahájilo s Československem jednání o vyřešení problému maďarského obyvatelstva, které nebude přesídleno podle úmluvy o výměně obyvatelstva ze dne 27. února 1946. A teprve nedosáhne-li se dohody o této otázce do 6 měsíců po účinnosti mírové smlouvy, bude Československo oprávněno požádati Radu zahraničních ministrů o konečné vyřešení tohoto problému.

Naproti tomu se nám podařilo domoci se menší změny hranic československo-maďarských, které proti stavu z počátku r. 1938 se mění potud, že Maďarsko postupuje Československu 3 obce, a to Horvátjárfalu (Jarovce), Oroszvár (Rusovce) a Dunacsún (Čunovo) na pravém břehu Dunaje při Bratislavě. Jde o území, jehož hlavní město Slovenska nezbytně potřebuje pro svůj hospodářský rozvoj.

V ostatních směrech obsahuje mírová smlouva s Maďarskem obdobná ustanovení jako ostatní mírové smlouvy s bývalými satelity Osy, které již byly schváleny v poslední schůzi ústavodárného Národního shromáždění. (Předsednictví převzal místopředseda Tymeš.)

Mírová smlouva s Maďarskem byla již ratifikována Svazem sovětských socialistických republik, Spojenými státy americkými i Velkou Britannií a jejich ratifikační listiny byly složeny v Moskvě dne 15. září t. r. Tím mírová smlouva s Maďarskem nabyla mezinárodní účinnosti. Československá republika bude mírovou smlouvu ratifikovati neprodleně, jakmile ústavodárné Národní shromáždění projeví souhlas s touto smlouvou v předepsané formě. Poněvadž mírovou smlouvou s Maďarskem získává republika Československá od Maďarska předmostí u Bratislavy a mění se jí tedy státní území, je třeba, aby Národní shromáždění dalo podle § 64, odst. 1, bod 1 úst. listiny souhlas ke smlouvě ústavním zákonem.

Právní výbor projednal ve své schůzi dne 8. října 1947 vládní návrh ústavního zákona o mírové smlouvě mezi Mocnostmi spojenými a sdruženými a Maďarskem, kterým ústavodárné Národní shromáždění souhlasí s touto smlouvou a přiznává změně státního území a státních hranic podle této smlouvy vnitrostátní účinnost ode dne mezinárodní státní účinnosti. Právní výbor schválil beze změny a jednomyslně vládní návrh tohoto ústavního zákona a doporučuje ústavodárnému Národnímu shromáždění jeho schválení. (Potlesk.)

Zdroj: https://www.psp.cz/eknih/1946uns/stenprot/075schuz/s075001.htm